Právě končí můj první den v Montrealu. Byl to den vskutku dlouhý a plný kulturních šoků a neobvyklých zážitků. Vezmu to pěkně popořadě od rána až do večera 🙂

Ráno

Ráno po probuzení jsem vyrazil na metro. Metro a obecně MHD v Montrealu se v mnohém liší oproti Pražské MHD. O tom se dále rozepíšu v samostatném článku. Metrem jsem dorazil až do stanice Villa-Maria kde jsem se sešel s Českou kamarádkou Kamilou, která letos bude taky studovat v Montrealu. Nechal jsem si u ní kufry a vyrazili jsme na jídlo a obhlédnout mé budoucí ubytování.

Hledání bytu

Hledání bytu, kde budu následující téměř 4 měsíce bydlet, bylo poměrně dobrodružné. Majitelka mi bohužel nedala přesnou adresu a tak jsem měl „pouze“ název ulice a odkaz na Google maps. Google tady neukazoval číslo popisné a tak jsem musel jít na blind. Zkusil jsem zazvonit na několik vchodů u domu o kterém jsem si myslel, že je to ten správný. Z jednoho vchodu vyšla paní, která mě poslala o vchod vedle. Tam jsem ovšem neuspěl, nikdo nebyl doma. A tak jsem si řekl, že zkusím majitelku znovu kontaktovat a stavím se za ní později odpoledne.

Oběd v místní „Menze“

Jelikož nám poměrně vyhládlo, tak jsme se rozhodli zajít do místní školní jídelny. Jídelna se nachází přímo v budově Polytechniky, která mi velice připomínala novou budovu ČVUT. Člověk by až skoro řekl, že jí navrhoval stejný architekt 🙂

Místní menza není jeden podnik jako u nás, ale je rozdělená do několika částí se specifickou kuchyní. Je tam například nějaká obecná jídelna, grylovaná jídla a Italská kuchyně. Bohužel jsme přišli příliš brzy a tak byla Italská kuchyně ještě zavřená, a tak jsme se rozhodli zkusit něco v obecné části.

Při pohledu na francouzský jídelníček mi bylo jasné, že tady se toho moc nedozvím, a tak jsem si jídlo vybral podle toho, jak to vypadalo. Dal jsem si masové kuličky (aneb IKEA klasika) a k tomu jako přílohu vařenou zeleninu. Trochu zvláštní příloha k takovémuto pokrmu, ale z možností jako je salát s mušlemi, prapodivně vypadající cosi připomínající kuskus se mi zelenina zdála jako nejlepší varianta. Velké překvapení pro mě bylo, když mi paní podávala talíř s připraveným jídlem. Jednak mě překvapilo, že používají polystyrenové talíře a plastový příbor, ale to nebylo to nejhorší… Můj oběd vypadal, jako že by ho už někdo snědl! Kdo nadává na malé porce v menzách ČVUT ještě nezažil toto.

Řekl jsem si, že bych ten drobný předkrm, zde nazývaný hlavním chodem, rád něčím zapil. A tak jsem se porozhlédl po okolí a uviděl chlaďáky plné různách nápojů, automaty na kolu, džus apod. Ale něco mi tam pořád chybělo… Ceny. Byly to ceny. Zeptal jsem se paní pokladní, kde mohu zjistit ceny. Odpověděla mi, že tam ceny nejsou (což jsem si již dávno všiml!) a že ani nejsou nikde napsané. Pak jen dodala: když chceš vědět kolik to stojí, kup si to a uvidíš! Museli jsme vypadat opravdu překvapeně a zmateně, tak nám ještě poradila, že když si vezmeme hlavní jídlo, zákusek, salát a malé pití, tak to bude stát kolem 6.5$. Na salát jsem chuť neměl a tak jsem si vzal ještě poměrně velký muffin a vydal jsem se k pokladně. Tam mě čekalo nepříjemné překvapení – za jídlo jsem zaplatil nějakých 7.85$. Divil jsem se, proč to není kolem těch 6.5$ nebo méně, když jsem neměl salát, ale pak jsem si všiml, že cena vychází na 6.4$ bez DPH. Tady v Montrealu udávají některé ceny bez DPH.