Jak bydlím já

Dnes trochu navážu na minulý článek o hledání ubytování v Montrealu a pochlubím se, jak bydlím já 🙂

Lokalita bytu

Bydlím v ulici Plantagenet, 5720. Měl jsem poměrně štěstí, že se mi podařilo sehnat ubytování tak blízko univerzity. Dokonce ani nemusím používat MHD, mám totiž velice blízko i malé obchodní centrum 🙂 Poblíž mám také metro – dokonce 2 stanice, skrz jednu chodím do školy.

Mapa kde bydlím v Montrealu

Vybavení bytu

V bytě se nachází poměrně velká kuchyně, společenská místnost, ve které je pračka a sušák a 5 oddělených neprůchozích pokojů. Velikost jednotlivých pokojů se liší, já mám pokoj veliký zhruba tak 20m2. Ostatní pokoje jsou podobné, nebo o trochu větší. Tedy s výjimkou jednoho, který je menší a ve kterém bohužel nefunguje internet. Původně jsem byl ubytovaný právě v tom menším pokoji, protože majitelka v mém pokoji zrovna vyčistila koberce. Proto jsem měl také ty problémy s internetem.

Kuchyně

Kuchyni máme poměrně vybavenou – máme několik hrnců různých velikostí, asi 3 pánvičky, spoustu talířů, hrnečků apod. Takže naštěstí nemusím po obchodech shánět hrnce jako kamarádka Kamila 🙂 Jediné co mi tu chybí je rychlovarná konvice, kterou bohužel nemáme. Asi se zkusím dohodnout s ostatními a nějakou si pořídíme. Ledničku máme podle mě poměrně velkou, ale bohužel i tak je dost často velice přeplněná. Je to tím, že tady se dělá všechno v obrovských baleních, takže když do ledničky nacpete pět dvoulitrových krabic mlíka, tak už to nějaké to místo zabere. Plus ještě pár mega jogurtů, několik plat vajec apod..

Obrázek kuchyně

Pračka

Mají tu poměrně zajímavou a na naše zvyklosti dost neobvyklou pračku. Je plněná zezhora, ale neobsahuje buben. Místo něj se tam nachází taková otáčivá spirála. Také nemá žádné nádobky na prášek. Funguje to tak, že pračku zapnete, necháte jí naplnit vodu, pak jí zastavíte, otevřete víko, dáte do ní prášek a zase pokračujete. Je to dost neobvyklé a před prvním použitím jsem se na to musel raději zeptat spolubydlících. Také má jiné knoflíky, než běžné pračky u nás doma. To by mi ani tak nevadilo, kdyby tam byla alespoň napsaná teplota, při které to pere. Místo teploty uvádí pouze Cold, Cold Warm, Warm, Hot. Zatím jsem zkoušel režim Cold, na který prý pere kamarádky domácí, ale moc se mi neosvedčil – na tričku zůstalo několik skvrn. Druhou várku jsem nastavil na Cold Warm, tak uvidíme… 🙂

Obrázek pračky

Můj pokoj

Můj pokoj je o něco větší, než mám v Praze – má jak sem již zmiňoval zhruba tak 20m2. Mám tu dvojitá šoupací okna, která na první pohled vypadají, že moc těsnit nebudou. Tak uvidíme, jak se budou chovat v zimě. Naštěstí mi sem dopadá poměrně dost slunečního svitu, takže přes den nemusím svítit. Některé pokoje na tom tak dobře nejsou a musí se v nich svítit prakticky pořád.

Fotka mého pokoje

Na uložení věcí mám vestavěnou skříň a ještě jednu skříň se šuplíky, kterou ale nepoužívám. Mám poměrně velký stůl, na který se mi vejdou všechny krámy a ještě na něm nějaké místo zbyde 🙂

Spolubydlící

Mám celkem 4 spolubydlící – z toho 3 Francouze a jednoho Kanaďana, ale z Quebecku, takže mluví taky francouzsky. Jsem poměrně zvyklý na bydlení ve větším počtu (v Praze nás je na bytě 6 :)), ale občas přecijen narážíme na nějaké drobné problémy. Jsou to třeba takové ty situace, kdy si všichni najednou vzpomeneme, že chceme vařit. Opravdu to není jednoduché, na sporáku jsou pouze 4 plotýnky a kolem něj se stejně víc než 2 lidi motat nemůžou :). Občas je taky fronta na záchod nebo na sprchu. Máme tu sice dvě koupelny, ale v pátek se nám v jedné ucpal záchod, tak jsme používali tu druhou. Dneska (v úterý) tu byl instalatér a záchod opravil, nicméně se teď večer pro změnu ucpal ten druhý… Paní majitelka z nás bude mít zjevně radost 🙂 A instalatéři kšefty.

Majitelka

Majitelka bytu je poměrně příjemná paní Hélène, která má pravděpodobně s pronajímáním pokojů již dlouhodobější zkušenost. Mluví převážně francouzsky, ale naštěstí pro mě umí také výborně anglicky. Bydlí v horním patře domu, takže když je potřeba, tak je hned k dispozici.

Co jsem si tak všiml, tak je tu asi vcelku běžné, že rodina má dvoupatrový dům a v jednom patře žije a druhé pronajímá. Mají to tu dokonce vymyšlené tak, že do baráku vedou dva oddělené vchody s rozličnými směrovými čísly. První vchod má přístup pouze do dolního patra, druhý vchod pouze do horního. Takže ač žijete de-facto v jednom baráku, nemusíte se s lidmi ze sousedního vchodu potkat ani na chodbě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.