Bezprostřední zážitky z NHL

Právě jsem se vrátil ze zápasu NHL Montreal Canadiens vs. New Jersey Devils. NHL fakt stojí za to. Zážitku sledovat zápas živě se nic nevyrovná. Televizní přenosy jsou opravdu jen slabý odvar oproti atmosféře na stadionu.

Sice se jednalo o předsezónní zápas a seděl jsem téměř na stropě stadionu, ale bavilo mě to. A víte co? Myslím, že z těch horních míst máte daleko lepší přehled o hře, než mají fajnšmekři, kteří sedí téměř za plexisklem 🙂 Sice asi vidí hráčům téměř do tváře, ale myslím, že rozhodně nemají přehled nad celým kluzištěm.

Zápas měl velkolepý začátek. Nejprve samozřejmě představili hráče a pak následovala americká a kanadská hymna. Nakonec se celý stadion ponořil do tmy, načež se objevili dva mladí bruslaři následováni reflektory, kteří s vlajkami Montreal Canadiens objeli stadion. No a pak už se samozřejmě začalo hrát.

Osobně jsem od hry očekával o něco větší tempo, ale i tak jsme byli svědky několika zajímavých momentů. Došlo i na bitku 🙂 Každý moment zápasu má svou specifickou atmosféru, myslím, že bitka měla jednu z nejživějších. Když dostal ránu domácí hráč, lidi bučeli, pískali apod. A naopak když ránu dal, zavál jásot a veselí. Skoro jako když padne gól 🙂 Když se brankáři povedl nějaký pěkný zákrok, nebo nějaký hráč dobře zpracoval puk, celý stadion začal tleskat. Naopak, když se někomu totálně nepodařila přihrávka, ovládla stadion zaražená atmosféra. A když domácí dostali gól, tak všichni bučeli. Moc se mi líbilo, jak se měnil vzhled kostky, když hráli domácí přesilovku nebo naopak v oslabení. Na obrazovce se objevil nápis DEFENSE nebo POWER PLAY doprovázený dobře zvoleným hudebním podkladem.

Hudební doprovod celkově byl velice dobrý. Mohli jsme si poslechnout spoustu známých hitů různých žánrů. Z písní co jsem poznal zazněly například Tuty frutty, Gangam style, Ring of fire a výborná rocková (nebo spíš metalová) pecka We are not gonna take it anymore od Twisted Sisters. Ale zdaleka nejlépe působily k hokeji již tradičně patřící varhany. Bez nich bych si takový zápas nedokázal představit.

O přestávkách se v době, kdy rolba upravovala led, se na ledě objevili dvě malá vozítka, ze kterých pořadatelé vystřelovali mezi diváky nástrojem velice připomínající miniaturní bazuku (nekecám, fakt to tak vypadalo! 🙂 ) trička. Tady si přišli na chuť nejvíce fanoušci v předních řadách, protože moc vysoko nedostřelí. Samozřejmě nemohla chybět ani KISS-CAM a podobné kravinky 🙂

A teď už zpátky k zápasu. Moc jsem se těšil, že uvidím Jágra a Plekance v akci. Jágr se na ledě bohužel neukázal 🙁 Ale alespoň Plekanec hrál a byl poměrně aktivní. Tedy hlavně na buly. Bodově se ale neprosadil. Celkem jsme byli svědky pěti gólů, z čehož čtyři padly ve druhé třetině. A zrovna v té jsem měl nejlepší výhled na branku soupeře, takže jsem měl o gólech krásný přehled. Zápas byl poměrně vyrovnaný, nakonec zvítězili domácí Montreal Canadiens 3:2.

P.S: Věděli jste, že NHL se ve francouzštině píše LNH? 🙂 Já když to viděl poprvé, tak jsem si myslel, že se jim tam nějak rozsypaly písmenka 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.