V tomto článku bych se chtěl věnovat MHD v Montrealu a porovnat ho s pražskou. Pražská MHD je označována jako jedna z nejvyspělejších v Evropě a musím říct, že právem. Člověk to neocení, dokud nepozná nic jiného.
Autobusy
Autobusy jsou jedním ze dvou hlavních dopravních prostředků místní hromadné dopravy. V autobuse se nenachází žádné informační panely či monitory a dokonce ani nehlásí zastávku. Je tedy velice obtížné zjistit, na které zastávce se autobus vlastně nachází. Můžete požádat řidiče, aby vás upozornil, až bude vaše zastávka, ale to také není zrovna ideální řešení. Toto považuji za jednu z největších nevýhod autobusů a proto s nimi jezdím velice málo a nerad. Další nevýhodou autobusové dopravy je, že na zastávkách nejsou jízdní řády. Nemáte tak žádné informace o tom, kdy autobus jezdí a v jakých zastávkách zastavuje. Mnohdy jsou i samotné zastávky značené velice nevýrazně, že je lze snadno přehlédnout.
Metro
Druhým a hlavním dopravním prostředkem je metro. Metro je tu úplně jiné, než na které jsme zvyklí z Prahy. Používají tu vlaky s obrovskými koly, které působí na první pohled velice mohutně. Také mají možná více vagonů než naše metro. A ačkoliv působí poměrně moderně, uvnitř moc vybavené není. Oproti pražskému metru má mnohem méně sedaček. Některé vagony mají informační tabuli, ale to zdaleka neplatí pro všechny. Naštěstí v každé stanici hlásí její název, takže tu nenastává stejný problém jako s autobusy. Také pro mě bylo docela šokující zjištění, že se občas stává, že se na zastávce otevřou dveře a metro stále pomaličku jede. Ne že by jelo nějak závratně rychle, ale prostě vystupovat z metra za jízdy, to bych nečekal 🙂
Jako velký nedostatek místního metra bych označil omezené eskalátory. Po eskalátorech se dostanete pouze do jakéhosi mezipatra, ze kterého musíte sestoupit již po obyčejných schodech. Pokud jdete na lehko, je to jedno, ale s těžkým kufrem vážně oceníte i takovéto maličkosti.
Dalším nedostatkem bych označil nutnost projít turniketem. Jednak musíte vyhledat jízdenku či kartičku, což vás samo o sobě docela dost zdrží. Dále pak musíte jízdenku vložit do otvoru pro ní určenou v případě krátkodobých jízdenek, případně pípnout na čip v případě dlouhodobých. A s funkčností jízdenek tu mají očividně problémy. Měl jsem čerstvě koupenou celodenní jízdenku a nechtěla mě pustit do metra. Naštěstí jsem si schoval účtenky z automatu, a tak jsem došel na stánek a nahlásil problém s nefunkční jízdenkou. Prodavač mi nejdřív vysvětloval, že jí musím přiložit k čipu a zmáčknout. Když jsem mu několikrát ukázal, že to nefunguje a indikátor se rozsvítí červeně a ne zeleně, jak by měl, tak mi jízdenku konečně vyměnil. Úplně stejný problém s jízdenkou pak potkal také Kamilu. Dokonce i v autobuse mi jízdenka několikrát nechtěla fungovat. Občas jí pomůže, když jí trošku ohnete a opět narovnáte.
S turnikety je to také občas velice veselé. Například když máte velký kufr… Není to snadné jím projít, ale jde to! 🙂 Ovšem na takovéto případy jsou tu připravení – mají tu takovou červenou přepážku, která se otevře a dá se tak snadno projít i se zavazadly či kočárkem. Toho jsem si samozřejmě všiml až poté, co jsem úspěšně protlačil kufr skrz turniket. A nebyl jsem zdaleka sám, viděl jsem několik dalších turistů, kteří se snažili protlačit kufr turniketem.
Tyto červené přepážky ovšem nefungují při cestě z metra. To musíte jít k takové brance a vyčkat na signalizaci. Pokyny jsou ovšem francouzsky, takže když jsem poprvé přišel k oné brance, tak jsem se snažil najít tlačítko, kterým bych onu signalizaci pro otevření branky dal, ale nemohl sem ho najít. Pak se ozval takový krátký pískavý zvuk a tak jsem zkusil branku otevřít a ono nic. Zkusil jsem to znovu a zase nic. Následně se ozval dlouhý pískavý zvuk. Vlastně to pískalo na celou stanici metra. Tak trochu jsem nevěděl, co se děje a podíval jsem se na prodavače a jeho asistenta v budce, kteří vypadali velice vesele, evidentně se velmi dobře bavili. Ti mi pokynuli, že teď by to již mělo jít otevřít. A tak se mi konečně podařilo dostat se i s kufrem z metra.
OpusCard
Místní dopravní podnik používá podobné karty jako je naše OpenCard. Tady se jí říká OpusCard. Její funkce je prakticky stejná, jako je u naší OpenCard – tedy nabijete si do ní jízdenku a pak bez problémů jezdíte až do jejího vyčerpání. Nevím jestli lze nabíjet přes internet, myslím, že spíš ne. K nabíjení zde souží velké automaty v metru. Pravděpodobně je také možné si ji dobít u okýnka.
Ceny jízdného
Jízdné je tu – jak se dalo čekat – mnohem dražší než u nás. Automaty na jízdenky se nacházejí pouze v metru. Pokud jedete autobusem, tak platíte v automatu u řidiče, který bere pouze mince. Mají tu také slevy pro studenty – ti si mohou pořídit zvýhodněnou měsíční jízdenku a výhodnou 4 měsíční jízdenku, která pro ostatní není dostupná. Delší než 4 měsíční jízdenky tu pravděpodobně nenabízejí. Bohužel mě tu nepovažují za studenta (na univerzitě mám status intern, tedy stážista), takže nemám nárok na studentskou slevu na jízdném.
- Jednorázová jízdenka – 3$
- Celodenní jízdenka – 9$
- Víkendová jízdenka (od pátku 18:00 do pondělka 05:00) – 12$
- Týdenní jízdenka (od pondělí do pátku) – 23$
- Měsíční OPUS card – (od prvního do posledního dne v měsíci) – 77$, studentská 45$
- 4 měsíční – pouze pro studenty na OPUS card – 175$