Nová země, čas osvojit si nové zvyky

Jsem již skoro 2 měsíce v Kanadě a od začátku se snažím pobyt tady zužitkovat jak nejvíc to jen půjde. Ve škole sice pracuji jen na jednom projektu, ale mimo školu se snažím osvojit si nějaké nové zvyky, nastudovat něco nového a částečně sledovat krok s kamarády, kteří musí doma rozdýchávat nával nových informací v podobě PARů a dalších předmětů.

Don’t Worry, be Happy!

Jednou z nejdůležitějších věcí o kterou se snažím, je nedělat si zbytečné starosti. Když jsem byl doma, měl jsem tendenci všechno brát až příliš vážně a hrozně moc to řešit. Tady jsem si řekl, že už toho bylo dost, a je na čase si odpočinout od starostí. Ovšem chvilku mi trvalo, než jsem se to naučil…

První týden, když mi profesor ukázal rozsah projektu a vysvětlil mi, co bude mým úkolem, jsem si myslel, že to zabalím a pojedu domů 🙂 Bylo toho hrozně moc, nevěděl jsem kde začít a vůbec co si s tím počnu. Hrozně moc jsem to řešil a přemýšlel jsem nad tím. Práce poměrně stála a já z toho byl poměrně nešťastný.

Pak jsem si řekl, o co jde? Mám na to celkem 3 měsíce, je jasné, že to nemůžu vyřešit hned první týden! A co naplat, že teď nemám tušení co s tím. Nějak to pude. A i kdyby ne, tak se svět nezboří. A přestal jsem to řešit. A ono to najednou šlo… Začal jsem do projektu více a více pronikat a nyní se v něm již velice dobře orientuji. Dokonce jsem několikrát radil mexickému kolegovi Rodrigovi a hlavní vedoucí projektu profesor Yann-Gaël mi poslal e-mailem uznání, jak rychle jsem se dokázal zorientovat. Také se mi podařilo najít a opravit spoustu bugů a u některých věcí navrhnout lepší řešení daného problému. A přestože zatím nemám žádné pořádné výsledky, tak se mě nedávno můj supervisor zeptal, jestli bych tu nechtěl dělat PhD. 🙂

Ranní rozcvička každý den

Tohle jsem chtěl zavést doma už dávno. Cvičit pravidelně každý den. Bohužel se mi to nějak nedařilo. Byť jsem ke konci školního roku cvičil relativně pravidelně, stále to nebylo každý den. A přes prázdniny mi to vypadlo úplně. Tady jsem si řekl, že takhle teda ne. A hned od druhého dne každé ráno cca půl hoďky cvičím.

Trávit hodně času venku

Další věcí o kterou se tu pokouším je trávit co možná nejvíce času venku. Přes týden se mi to moc nedaří, ve škole končím poměrně pozdě a domů se vracím za tmy, a tak se snažím to dohnat alespoň o víkendech. A to hlavně díky akcím organizovaným místním klubem pro zahraniční studenty COPEC, které probíhají většinou v sobotu. Zatím nám počasí díkybohu přeje a tak si užíváme krásných slunných a teplých dnů. Tu a tam zaprší, ale to jsou vesměs krátkodobé přeháňky. Několik místních mi říkalo, ať si tohle počasí užíváme, dokud je, protože tady je prý velice chladno už koncem října. Občas se tou dobou dokonce i objeví sníh. Doufejme, že počasí ještě nějakou chvíli vydrží, a dopřeje nám ještě několik podařených výletů.

Naučit se vařit

Tohle je věc, kterou si ještě ze seznamu odškrtnout nemohu. Tedy pokud někdo nepočítá za umění vařit udělání si těstovin či mražené zeleniny 🙂 Abych se přiznal, tak jsem byl zatím až příliš líný, než abych se pustil do nějakého vážnějšího vaření. Většinou jsem si vymýšlel výmluvy jako že nevím, co bych si uvařil. Nebo že nemá cenu vařit pro jednoho, že se to nevyplatí apod. Ale už mi pomalu ale jistě dochází zásoba těstovin a také jsem se konečně dokopal k tomu, abych si napsal seznam jídel, které se budu více či méně úspěšně pokoušet uvařit.

Touha cestovat

Když jsem přijel, myslel jsem si, že se mi alespoň na nějakou dobu podařilo ukojit svou touhu po cestování. Opak je pravdou. Mám čím dál tím větší chuť cestovat a poznávat nové země 🙂 Dokonce už přemýšlím nad možnostmi, jak toho dosáhnout. Naštěstí dnes žijeme v době, kdy je cestování poměrně snadné, a tak je možné dostat se během relativně krátké doby i na druhý konec světa.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *